Stres největší sabotér!

26.09.2011 18:46

 

  Stres patří k fenoménům poslední doby. Jestliže se špatně vyrovnáváte se stresem, pak se v dnešním článku dozvíte, jak stres podkopává vaši snahu zhubnout a zlepšit svou fyzickou kondici.

Jelikož se v životě nelze zcela vyhnout náročným situacím, je potřeba se naučit se stresem vypořádat. Zjistíte, jak si na svém těle jednoduše ověřit, do jaké míry jste pod vlivem stresu. Povíme si o první pomoci, jak ze svého těla rychle a snadno vyplavit stresové hormony, aby nesabotovaly výsledky vašeho cvičení.

Vítám vás u prvního článku ze série věnované tématu stres. Při zlepšování fyzické kondice, hubnutí a nabírání svalové hmoty máte úžasnou příležitost jednoduše se vypořádat s následky stresu ve svém životě. Na druhou stranu, pokud podceníte stres a fyzické změny v těle s ním spojené, může to značně zpomalit přeměnu vaší postavy.

Znáte ten pocit, kdy se vám svírá žaludek, zužuje se hrdlo a buší vám srdce? Trčíte v dopravní zácpě. Ujede vám autobus. Čeká vás nepříjemná schůzka. Nestihnete deadline. Máte před sebou důležité rozhodnutí. A navíc vás přistihne revizor bez lístku na MHD… Běžná zkušenost praví, že když už se má něco sesypat, pak všechno najednou.

Tělesná reakce, kterou v takové chvíli zažíváme, se nazývá „stres“. Když se na ni podíváme zblízka, zjistíme, jak je příroda geniální. To, co vnímáme jako nepříjemné pocity, jsou vlastně pochody, které nám v extrémní situaci mohou zachránit život.

  • Žaludek se nám svírá proto, že se právě odplavuje většina krve z vnitřních orgánů do svalstva, abychom byli schopni podat maximální výkon v boji o přežití. (Proto je stres příčinou například žaludečních vředů a jiných poruch trávicího ústrojí.)

  • Zúžení hrdla je příznakem toho, jak se kolem hrudníku vytváří krunýř ze ztuhlých svalů, který má ochránit důležité orgány v případě zranění. (Odtud také pramení většina problémů s krční páteří.)

  • Bušení srdce je znakem mimořádně zvýšené činnosti oběhového systému, který rychle zásobuje naše svalstvo kyslíkem. Průtok krve se ve chvílích stresu zvýší až o 400% oproti normálu! (Proto vede častý stres k infarktům a selhání srdce. V Japonsku se dokonce stalo nutností zavést speciální termín pro smrt z přepracování: „karoshi“.)

Stresová reakce je zakořeněná hluboko v našich genech a instinktivně nás vede ke dvěma způsobům přežití - útěku nebo útoku. Civilizovaný člověk většinou ani k jednomu nesáhne, prostě zatne zuby a nějak se s tím vypořádá. Mimochodem, zatínání zubů v nepříjemných situacích není jen prázdné slovní spojení. Zkuste si palci namasírovat žvýkací svaly v místě, kde se spojuje horní čelist s dolní. Pokud nahmatáte zatuhlé svalové hrudky, které jsou bolestivé na tlak prstů, čtěte dál. Je to jedna ze známek, že stres úřaduje ve vašem těle.

Diktát stresových hormonů

Vaše tělo je po takovém dni zaplaveno dávkou adrenalinu a dalších stresových hormonů, které spustily bojovou/únikovou pohotovost. Proč? Protože jste ani neutekli, ani nebojovali. Zkrátka jste nevyužili bojového/únikového režimu, ke kterému vás stresové situace připravili. Svalový krunýř je i po návratu domů stále zpevněný, žaludek stažený, krevní oběh zrychlený.

Otestujte, do jaké míry jste pod vlivem stresu

Zde jsou tipy, jak můžete poznat rozsah stresu, který si večer přinášíte domů:

  • ramena „vytažená“ k uším, zatuhlé a bolestivé trapézy,

  • zatuhlá čelist,

  • pálení žáhy,

  • neschopnost volně dýchat, kámen na prsou,

  • trávicí potíže – zácpa nebo naopak průjem,

  • bolest za hrudní kostí,

  • potíže se spánkem – nespavost anebo přílišná „spavost“, náhlá neschopnost ráno vstát,

  • sexuální netečnost (v porovnání s normálem),

  • bolest hlavy,

  • svalové křeče,

  • nechutenství nebo naopak sklony k přejídání.

Pokud u sebe nárazově objevíte 1-2 příznaky, máte dobrou schopnost odbourat stresové hormony ze svého těla. 3 a více příznaků znamenají, že byste se měli pustit se stresem do křížku. Za chvíli si povíme jak, protože ne všechny strategie, které běžně používáme, fungují. Ještě vám ale povím, že jestliže se dlouhodobě potýkáte s jedním jediným tělesným příznakem, měli byste se mít na pozoru. Znamená to, že jste objevili nejslabší místo svého organismu, kde si dlouhodobý stres vybere dříve nebo později svou daň (tedy nemoc). Jak už víte, nejčastěji jsou to žaludeční vředy, problémy s krční páteří a s tím spojené migrény a známá srdeční selhání.

Bojujte nebo utíkejte

Nejsnadnějším způsobem, jak se efektivně zbavit následků stresu, je prostě spálit adrenalin a spol. při cvičení. Jediným lékem je prostě fyzická aktivita, pro kterou jsou stresové hormony určeny (boj nebo útěk). Dobrá zpráva je, že antistresové cvičení může trvat jen 5 minut, aby bylo účinné. Důležitá není doba jeho trvání, ale intenzita! Základní pravidlo prostě zní, že antistresové cvičení musí simulovat boj o život: je potřeba vyvinout co největší sílu v co nejkratším čase a vydržet, dokud můžete. Na konci článku naleznete seznam návrhů na jednoduché simulace, které snadno začleníte do jakkoliv nabitého diáře.

Teď už tedy víte, jak se efektivně zbavit stresu. Tento poznatek je nicméně v ostrém rozporu s běžnou praxí. Většina lidí zahání stres jídlem, které „pohladí“ (sladké jídlo bývá spojováno s bezpečím a pohodou), cigaretou na uklidnění, sklenkou alkoholu, odpočinkem před televizí nebo spánkem. Jak vidíte, jedná se o naprosto pasivní strategie, které konzervují stresové hormony ve vašem těle, a to vede k dlouhodobým změnám metabolismu! Jak můžete zhubnout nebo nabrat svalovou hmotu, když máte zvýšenou srážlivost krve (čelíte riziku trombózy), zásobní glykogen se mění na glukózu (takže při cvičení spalujete krevní cukr a ne tuky), do krve se uvolňují tukové látky a omezují prostupnost cév (takže vaše svaly nemohou být dostatečně vyživovány, ačkoliv váš jídelníček je přesně podle programu). Navíc se vlivem neodbouraného stresu dlouhodobě zpomaluje (zácpa) nebo zrychluje (průjem) funkce trávicího systému, takže přijímanou potravu – jakkoliv vyváženou – nemůžete ve svém těle zcela využít.

Zatočit se stresem je snadné jako facka

Jedinou cestou, jak vypnout pohotovostní režim těla, je stresové hormony spálit! Zkrátka si potřebujeme najít neškodnou náhražku za boj či útěk, ke kterému nás stres podněcuje. Aby to bylo skutečně efektivní, je dobré dostat se při aktivitě na chvíli na hranici svých fyzických možností. Například na hranici dechu (už to neudýchám…), síly (více nemohu) či vytrvalosti (déle nemohu). Dělejte něco, co rozproudí krev, rozpumpuje srdce, prohřeje svaly, zrychlí dech. Bude-li aktivita krátká, spálíte stresové hormony, při delším pohybu, při kterém se tělo zapotí, se navíc začne se vyplavovat i „hormon štěstí“ tzv. endorfin.

Petr Pacovský ve své publikaci Time Management 4. generace nabízí následující kultivované způsoby „boje“: kroutit, ždímat ručník, vykonávat fyzickou práci, sportovat, smát se nebo plakat, kopat do něčeho, opírat se vší silou o stěnu, křičet nebo alespoň hlasitě dýchat, protáhnout se, změnit na chvilku prostředí, důkladně se vysmrkat, říhnout si, omýt ve studené vodě, zhluboka se nadechnout, vyběhnout schody, bušit do boxovacího pytle, dělat kliky nebo dřepy, trhat papír na stále menší kousky, něco rozbít, štípat dříví, provozovat adrenalinové sporty, tančit, poslouchat hlasitou hudbu, zpívat…

Jelikož se stresovým situacím v životě nelze vyhnout, podíváme se v příštím článku na to, jak raději celou stresovou reakci těla obejít a vyhnout se tak jejím následkům.

Zpět